V sobotu 4.září 2003 proběhl v lesním areálu Hájenka v Horních Tošanovicích druhý ročník nesoutěžní přehlídky bluegrassových kapel Česka a okolních zemí s názvem BLUEGRASS DŽEM 2004.

Letošní ročník navázal na ten předchozí dobrou muzikou a skvělým počasím. Pokud by taková měla být tradice, tak si nemůžou příznivci bluegrassu přát nic lepšího.

Sjelo se deset kapel a asi tři sta jejich příznivců. Lesní areál Hájenka byl zaplněn návštěvníky, kteří si přijeli poslechnout dobrou muziku, v míře, která by se dala nazvat příjemnou – bylo si kam sednout a nebylo mnoho volných míst. Potěšitelné je, že mezi účastníky byla celá řada místních obyvatel, kteří v loňském prvním ročníku přišli této muzice na chuť, a letos nezaváhali a opět dorazili. Nejvzdálenějšími účastníky byli Miro a Cara Honzákovi, kteří přijeli až z Washingtonu, asi nejmladší účastnicí byla Martinka Honzáková, jejich neteř, které bylo 5 měsíců, nejstaršího účastníka neznáme, a to by bylo ze statistiky asi tak vše.

Pořadatelé se rozhodli více investovat do zvukové aparatury, a tomu také odpovídal zvuk. Zvukař Piňďa – profesionál – zvládal aparát, který jsme si vypůjčili od Stanleyho z Havířova, perfektně, a tak si kapely spokojeně pomlaskávaly. Ostatně, lepšího zvuku si všimlo i publikum.

Složení kapel bylo čistě bluegrassové, i když i mezi těmito kapelami se vyskytly „úlety“ do jiných žánrů, které příjemně zpestřily program. Například Moravský Prsten se svým mírně folkovým „soundem“ příjemně překvapil. škoda, že banjistu Slávka Mladějovského nechali doma – už jsme ho na severu Moravy dlouho neviděli.

Blaf, to je taky dobrý úlet – Gorolgrass hned tak někdo nezahraje. Texty Tomáše Tománka, které jsou napsány „ponašymu“, jsou výborné a i kapela v současném složení hraje skvěle.

Objev loňského Džemu – Ptačoroko – ukázal, že na sobě hodně pracuje, a tak jsme si v jeho podání mohli poslechnout nádherné kusy – známé i neznámé. Tato kapela se také nebojí experimentovat, a tak předvedla skladby, které jasně dokladují, že náš bluegrass neustrnul pouze v rovině tradiční. Mladé kapely, které se nebojí hledat nové cesty, tady v minulosti chyběly, a tak buďme rádi, že tady nyní jsou.

Ostatně kapela Sponteo, další mladá kapela, ukázala nám usedlejším, že by některé kapely „stálice“ měly potrénovat, aby jim stačily. Mladý Kuba „White“ sice zápasil trochu s mutováním, ale bylo vidět a hlavně slyšet, že je podstatně vyzpívanější než vloni.

Křeni, kteří vyhrávají festivaly po celé republice a možná i v zahraničí, zahráli skvěle. Banjista Michal Wawrzyczek nenechal nikoho na pochybách, kdo je tady u nás králem mezi banjisty. Ani ostatní členové této kapely však nebyli pozadu. škoda jen, že ještě nezrezignovali z kondenzátorového mikrofonu, který sice vypadá efektně, ale zvuku kapely ubližuje.

Zajímavé bylo vystoupení dua Horečka. Vlastně to tentokrát nebylo duo, protože se na pódium nahrnulo najednou plno dětí z Komorního orchestru ZUŠ z Frenštátu pod Radhoštěm. Něco takové na Džemu ještě nebylo a myslím, že ani na žádné jiné podobné akci v okolí. Muzika to byla pěkná. Skoro to vypadá, že letošní Džem byl ve znamení hledání nových cest a předvádění „bonbónků“ – že by snaha odlišit se od „konkurence“?

Experimenty jsou nutné, ale tradiční bluegrass také nesmí chybět. Proto byli pozváni kamarádi z Dubnice nad Váhom, kapela Grass Kvartet (dříve Krok). Tato kapela hraje tak tradičně, že je radost to poslouchat. Ostatně kdo by neznal styl Budhy a jeho kamarádů. Veď to jsou naši bratia!

Kapela rodiny a přátel generálního ředitele festivalu Vládi „Whita“ Bílého Grass Band zahrála klasiku. Tátovi a synovi to hold klape – asi ten Kuba bude fakticky jeho syn.

No a byly tam samozřejmě taky stálice jako Vrtáci a Mr. B.Pyne, které svým vyhraným projevem potěšily uši přítomných. No jo, ty desítky (možná i stovky) vystoupení, které tyto kapely za sebou mají, jim nikdo neodpáře.

Ke krásnému dni a večeru přispěly také ukázky tanců taneční skupiny KANAFAS, která předvedla části svého úspěšného tanečního pásma, díky kterému získala třetí místo na celostátní soutěži Stodola. Obzvlášť se líbil tanec Kačeři – tak dobře jsme se už dlouho nepobavili. Také rodinné trio Meridana, které předvedlo práci s bičem, ukázalo, že s bičem nemusí pracovat jen tvrdí chlapi. Úžasné bylo noční představení skupiny Black & Brown (zase práce s bičem) – uhasit si cigaretu bičem u vlastních úst, tak to jsme ještě neviděli! Ostatně, takových zajímavých kousků předvedli hodně – jsou to „profíci“. Děti si také přišly na své. Mohli se povozit na westernových koních …a zadarmo.

Zatímco si platící účastníci užívali festivalu, probíhal v sále kulturního domu „jam“ – hrálo se tam, až se kouřilo ze strun. Však proto tam některé kapely přijely.

Tak což Je to nová tradicež Snad ano. Uvidíme, jak se budou vyvíjet další ročníky. Zatím se zdá, že si Bluegrass Džem získal celou řadu příznivců, a že ho Ti, pro které je určen, berou jako fajn akci. Dík za tento fakt patří celému týmu, který tuto Džem zorganizoval, kapelám ahostům, kteří dělali zábavu a dík patří i sponzorům (SKANSKA a EUREST), kteří poskytly prostředky na uskutečnění, kapelám příspěvek na cestovné, dobré jídlo a tričko s logem. Nesmíme zapomenout ani na obec Horní Tošanovice a jejího starostu Petra Martiňáka, který dal na vše ochranou ruku a který je bezva kamarád a nový příznivec našeho stylu. V příštím roce se budeme snažit, až se opět vše vydaří. Snad bude o tuto akci mezi kapelami stejný zájem jako letos a snad se nám podaří pozvat i další zajímavé hosty a kapely.

Ahoj kamarádi a příznivci bluegrassu!

Zapsal Ivan Honzák