Reportáž 2003

Bluegrass Džem 2003 - svátek bluegrassových muzikantů

V sobotu 6.září 2003 proběhl v lesním areálu Hájenka v Horních Tošanovicích první ročník nesoutěžní přehlídky bluegrassových kapel Moravskoslezského kraje s názvem BLUEGRASS DŽEM.

Krásný den a krásná příroda by samy o sobě mohly být dostatečným důvodem pro dobrou náladu. To ale všem nestačí. Téměř tři stovky lidí se rozhodly tuto náladu vylepšit ještě něčím dalším - dobrou muzikou a dobrou partou. Tito fajnšmekři se sešli v sobotu odpoledne v lesním areálu Hájenka v Horních Tošanovicích, aby si poslechli bluegrassovou a country muziku, poklábosili s kamarády a užili si jednoho z posledních letních víkendů. Počasí se skutečně vydařilo, a tak ve 14:00 mohl Vláďa Bílý ze skupiny Grass Band, Ivan Honzák z Vrtáků a Petr Martiňák, starosta obce Horní Tošanovice, zahájit první ročník přehlídky nazvané Bluegrass Džem.

Džem, od slova "jamovat", tedy zahrát a zazpívat si s přáteli ž a to bylo hlavním cílem celého odpoledne a večera. Právě proto zahájila celou akci skupina poskládaná z muzikantů různých kapel a věkových kategorií. Úvodní písní byla skladba Will The Circle Be Unbroken, která je nepsanou hymnou bluegrassu.

Pak už šla jedna kapela za druhou ž SPONTEO, kapela složená z mladých, ale ne nezkušených muzikantů předvedla, že i bez svého banjisty (ten musel jít do práce) jsou schopni roztleskat hlediště.

Dále hrála kapela s tajemným názvem PTAČOROKO. Mladí kluci z Frýdlantu nad Ostravicí ukázali, že mají bluegrass v krvi. Potom přišlo těšínské TBC se svým mírně gospely a bluegrassem ?střihnutým? country a karvinský ASPEKT, který potvrdil, že u nás na Moravě dorůstá celá řada mladých a talentovaných bluegrassových muzikantů. Druhou country kapelou, která hostovala mezi zatvrzelými ?bluegrassisty? byla těšínská TEQUILA, která potvrdila fakt, že tradice rodinných kapel neexistuje pouze za oceánem. Karel Karlos Kučera, jinak basista Vrtáků, přitáhl svou rodinu, aby zpestřil proud bluegrassu trochou country. Ale zpět k bluegrassu ž Zdeněk Vítek (mandolinista třineckého Uragánu, když tato skupina ještě existovala), a Jirka Mitrych (tedy kapela HOREČKA) ukázali, že bluegrass se dá hrát i ve dvou a bez zpěvu, a že i to může být chuťovka pro příznivce této muziky. Grass Band, který založili Vláďa a Kuba Bílí (tedy otec a syn) a jejich přátelé, vrátil všechny přítomné zpět do muziky bohaté na vícehlasé zpěvy a instrumentální výkony. Kuba, kterému proudí v žilách ?modrá bluegrassová krev? ukázal, že po tátovi zdědil ty správné geny a že umí dobře ovládat nejen kytaru, dobro a zpěv, ale i basu. Křeni - kapela, která se drží tradičního pojetí bluegrassu a tradici koncertů v Grand Ole Opery i tím, že hraje na kondenzátorový mikrofon, potvrdila, že dotáhla a v mnohém předběhla celou řadu zavedených kapel ž vyvážené vokály, vynikající aranže a skvělé instrumentální výkony. Technickou přestávku, způsobenou problémy s aparaturou, vyplnila nádherným vystoupením skupina BG Styl, která vrátila bluegrass tam, kde má být ž mezi lidi. Zahráli bez aparatury a potvrdili skutečnost, že akustická hudba je nejhezčí, když se hraje akusticky. Všichni poslouchali a ani nedutali. Mr. B. Pyne, který nastoupil po nich, neměl lehkou pozici, ale svým vyhraným projevem a klasickým repertoárem zaujal a potěšil nejen ty, co poslouchali, ale i ty, kteří se vrhli na taneční ?parket? (pozn. ž byl z betonu). Závěr večera patřil Vrtákům a ti si nenechali ujít příležitost přehrát mezi svými zavedenými hity i pár letošních novinek. Lidé poslouchali, tancovali, jedli, pili a dobře se měli.

Ke krásnému dni a večeru přispěly také ukázky tanců taneční skupiny KANAFAS, která všechny přítomné zavedla pomyslně do Mexika, Irska a na Divoký západ. Nevídaná byla čtverylka na koních, kterou předvedla Naďa Honzáková a Petra Kotlárová na koních Silvara a Lucy.

Zatímco se na pódiu střídaly kapely a na parketě taneční páry, tak v sále kulturního domu Hájenka se odehrával ten pravý nefalšovaný "jam". Ten, kdo chtěl, mohl přijít a přidat se k hrstce muzikantů, kteří využili této příležitosti k pořádnému "zajamování".

A závěrem? Snad tento festival splnil svůj účel a dal příznivcům bluegrassu příležitost se sejít a v klidu, bez nervozity, která provází soutěžní přehlídky, vychutnat s přáteli hudbu, kterou mají rádi, v prostředí, které k ní patří. Proto věřme, že příští ročník bude také úspěšný, a že se zase všichni sejdeme.

Zapsal Ivan Honzák

Reklama: